Úterý, 22. srpen 2017. Svátek má Bohuslav

Články

Velikost textu

Rozhovor s hlavním trenérem fotbalistů SK Šlapanice

Fotbalisté Šlapanic skončili v uplynulé sezoně 1. A třídy (6. liga) na 9. místě. Aby se pohybovali v tabulce výše, tak by podle trenéra Michala Hanzla potřebovali rozdílového hráče a pravidelného střelce. Michal to jako hráč dotáhl až do divize (4. liga), v pozici trenéra ale okusil i 1. ligu, kde několik let vedl ženský tým Zbrojovky Brno.

 

1)      Mohl bys nám krátce shrnout svoji hráčskou a trenérskou kariéru? Kde jsi hrál nejvýše?

Začínal jsem ve Šlapanicích, poté jsem na vojně nastupoval za Rudou hvězdu Hrušovany nad Jevišovkou. Nejvýše jsem hrál v Zemanu Brno a ve Šlapanicích v divizi. Jako trenér jsem pak působil ve Šlapanicích. Poté jsem trénoval děvčata v Loko Horní Heršpice, to byla 1. liga. Dál jsem trénoval ženy Zbrojovky Brno v 1. a 2. lize a teď jsem zase ve Šlapanicích.

 

2)      Odkdy jsi trenérem šlapanického A mužstva?

U A týmu jsem od roku 2010.

 

3)      Mužstvo trénuješ sám, nebo máš nějaké spolupracovníky?

Kromě mě v týmu působí i asistent trenéra Pavel Šamšula st. To je velký srdcař a Šlapaňák každým coulem, bez něj by to určitě nešlo. A pak je tu ještě vedoucí mužstva Miroslav Kysela. Ten ve Šlapanicích sice nikdy nehrál, ale vydržel tu s námi už hodně dlouhou dobu.

 

4)      Jak často má tým tréninky?

Trénujeme dvakrát až třikrát do týdne. Vždy úterý a čtvrtek a někdy i v pátek.

 

5)      Jak jsi byl spokojen s minulou sezonou?

S minulou sezonou jsem celkem spokojený. Skončili jsme na 9. místě. Mohlo to být sice lepší, od 6. místa nás dělila jenom jedna jediná výhra. Celkově ale výkon hodnotím kladně.

 

6)      Představili jsme si už realizační tým, a co hráči? Kdo patří k největším oporám mužstva?

V týmu má své místo úplně každý, když bych ale měl někoho vyzdvihnout, budou to tři borci. Marian Kokeš, Marek Přikrý a také Radek Vlach.

 

7)      Co Šlapanicím chybí, aby se pohybovaly v tabulce ještě výše?

Teď nám chyběl v mnoha utkáních ten rozdílový hráč, který by to vzal na sebe a rozhodl. Také nám chybí nějaký pravidelný střelec.

 

8)      Jak před sezonou vypadá posílení kádru? Chystají se nějaké výrazné příchody a odchody?

Neřekl bych, že to bude něco radikálního. Plánujeme mírné omlazení kádru. Na větších příchodech pak pracuje vedení klubu.

 

9)      Jaké je složení týmu? Je v něm převaha hráčů ze Šlapanic, nebo spíše přespolních?

V týmu máme většinu hráčů, kteří sice třeba nebydlí ve Šlapanicích, ale se šlapanickým fotbalem jsou spjatí už od žáčků a mají zde fotbalový domov.

 

10)   Jak funguje ve Šlapanicích práce s mládeží? Daří se vychovávat mladé talenty, nebo trpíte jako většina dalších klubů nezájmem mladší generace o fotbal?

Musím říct, že práce s mládeží je tu opravdu na vysoké úrovni. Daří se nám vychovávat výborné fotbalisty. Bohužel největším problémem je pak přechod z dorosteneckého do dospělého fotbalu. Tam je úmrtnost opravdu veliká. Mladým se nedaří přizpůsobit se nárokům velkého fotbalu a také mi u nich chybí větší vůle a snaha se prosadit.

 

11)   Je teď v mládežnických mužstvech nějaký výrazný talent?

Pár mládežníků, kteří začínali s fotbalem ve Šlapanicích, už hraje vyšší soutěže, ale i mezi hráči, kteří u nás zůstali, se dá snadno najít několik šikovných fotbalistů.

 

12)   Často se stává i to, že se v soutěži setkáváte i s hráči, kteří v minulosti prošli profesionálním fotbalem, dokonce i první ligou. Jak těžké je se s takovými protivníky popasovat? Jde to vůbec, nebo je třeba se jen modlit a doufat, že takový hráč nebude mít svůj den?

Přiznám se, že to není jednoduché, ale hrát se dá nakonec s každým. Je třeba dodržovat taktické pokyny, jít do toho s maximálním nasazením a pochopitelně roli hraje i to pověstné štěstíčko.

 

13)   Je nějaký profesionální hráč, který se ti jako fotbalista líbí a chtěl bys jej trénovat?

Ze starších hráčů bych vyzdvihl záložníka Zbrojovky Honzu Poláka. Z těch mladších se mi pak hodně líbí Michal Sáček.

 

14)   Na který zápas vzpomínáš nejraději?

Pro mě jako zbrojováka je to určitě zápas k našemu devadesátému výročí. Přijela k nám Zbrojovka a prohráli jsme s ní smolně 0:1; gól jsme dostali až v 90. minutě.

 

15)   Kterým klubům fandíš?

Jak již bylo řečeno, jsem fandou Zbrojovky. V zahraničí pak fandím Juventusu a Realu Madrid.

 

16)   Co bys vzkázal občanům Šlapanic před sezonou, abys je nalákal na tribunu?

Ať určitě přijdou. Fotbal je krásná hra a naživo je ještě lepší. Navíc budeme bojovat, i když se nám možná někdy nebude dařit. Proto určitě stojí za to nás přijít podpořit.

 

Michal Hladký, ext

Tomáš Kadlc: Slavnosti a hody jsou jedny z mála událostí, které spojují lidi v obci nezávisle na věku.

Tomáš Kadlc se před třemi lety stal prvním stárkem víceméně náhodou. Od té doby je ale nedílnou součástí Šlapanických slavností každý rok. Proto jsme se ho zeptali, co všechno stárkování obnáší.

1)   Můžete čtenářům přiblížit úlohu hlavního stárka? Kdo to je a co má na starosti?

Hlavní stárek spoluorganizuje slavnosti, je předákem ostatních stárků a dohlíží, aby vše bylo včas připraveno, domluveno a    nacvičeno.

2)   Jak probíhá výběr prvního stárka?

V případě, že by bylo zájemců více, je provedeno demokratické hlasování :)

3)   Vy jste jím již několikátý rok, jak jste se k tomu dostal?

Před třemi lety se post hlavního páru uvolnil, tak jsme se toho s Veronikou Horákovou ujali. Od té doby se mě ještě nezbavili.

4)   Je těžké v dnešní době sehnat lidi, kteří by šli stárkovat?

Před dvěma roky se nám krojovaní sháněli špatně, horko těžko jsme dali dohromady osm párů. Letos k naší velké radosti půjde párů sedmnáct. Na příští rok budeme velmi vděční za nové tváře, protože někteří stárci a stárky budou odcházet do „důchodu“. Zájemci nechť se mi prosím ozvou na facebooku, děkuji.

5)   Popište nám, co vše obnáší stárkování během Šlapanických slavností.

Stárci a stárky se začnou scházet začátkem května; nacvičují polku, valčík, zpěv a patnáctiminutové představení – Moravskou besedu. Dva týdny před slavnostmi shánějí tombolu, rozmístí májky (nazdobené břízky) k vjezdům do obce a každé stárce před dům, zajistí a nalahvují víno a domluví přesnou podobu průvodů, nástupu a odchodu z parku.    Týden před slavnostmi probíhá zvaní, kdy nastrojení stárci chodí po obci s prosbou o přispění na slavnosti a jako poděkování dávají ochutnat víno a věnují rozmarýnek. V pátek ráno jedou stárci do lesa pro máju, kterou přivezou do parku, očistí ji a za pomoci jeřábníků postaví. Stárky mezitím nachystají finální výzdobu parku. Večer probíhá rocková zábava, na které mají stárci volno, přes noc pak hlídají máju a park. V sobotu jdeme průvodem v krojích pro první stárku, následně na náměstí požádat paní starostku o právo nad městem. S ním míříme do parku, kde probíhá zábava s dechovou hudbou, a stárci tancují, zpívají a snaží se o lidové veselí :). V neděli odpoledne jdeme průvodem od sokolovny ve šlapanických krojích, po cestě tancujeme a zpíváme. Míříme rovnou do parku, kde stárci předvedou, jak se naučili Moravskou besedu, občas tancují, ale jinak nechávají prostor domácím i hostujícím souborům.

Dovolil bych si na tomto místě vyslovit jménem stárků velké poděkování Michalu Velanovi, Michalu Brunclíkovi, Michalu Klaškovi, Michaele Trněné, Kamile Velanová, Petře Ivičičové, Janě Novotné, Michalu Kokešovi, Josefu Kopeckému, Sabině Jánošíkové, Petru Brunclíkovi a mnohým dalším z řad policie, hasičů, města, Vrčky, kulturní komise nebo z řad dobrovolníků, bez jejichž pomoci by Šlapanické slavnosti, tak jak je známe, nemohly existovat.

6)   Co vás na stárkování nejvíce baví?

Slavnosti a hody jsou jedny z mála událostí, které spojují lidi v obci nezávisle na věku. Udržet takovou tradici při životě je velmi motivující a největší radost mi udělá, pokud slavnosti baví účinkující i hosty.

7)   Jaký je váš největší zážitek ze Šlapanických slavností?

Zážitků je spousta, ale málo z nich je vhodné zmínit :).

 Šlapanické slavnosti - průvod stárků a stárek

Michal Velan: Beru to jako povinnost k tradici a historii

Na organizaci Šlapanických slavností se podílíte přes dvacet let. Jak se během té doby měnila vaše role coby organizátora?

Strohá odpověď: Moje role prošla s věkem podobou dětského účastníka, dorosteneckého pomocníka, stárka, hlavního pořadatele až do dnešní podoby spolupořadatele.

Jinak ale velmi rapidně a pokusím se ji popsat co nejstručněji, protože se kolem této akce děla spousta věcí. Vynechám historické souvislosti, které už byly ve zpravodaji mnohokrát popsány. Jen těch více než posledních dvacet let je dlouhá doba a musím zapátrat v paměti. Úplných novodobých začátků jsem se účastnil ještě jako mladý hasič. Po roce 1989 Šlapanické slavnosti prakticky skončily a nastal výpadek v jejich pořádání. Nějak se jich ujali hasiči a společně s dnešní Vrčkou (která svého času byla součástí hasičského sboru) se pustili do obnovy. Jako ve všem, i pro nás to byla taková „divoká doba“ a pojali jsme slavnosti po svém. Dokonce ta námi vytvarovaná podoba slavností prakticky vytrvala dodnes. Zda je to správně, či není, je těžko soudit, ale slavnosti jsme zachránili.Šlapanické slavnosti

Od roku 1998, kdy jsem byl zvolen starostou sboru, mám už pořádání v paměti jasně, byť je to můj subjektivní pohled. Hasiči si se vším museli poradit sami, svépomocí – to nám jde a to umíme – a bez většího zájmu vedení města. To nám pouze zapůjčilo park (tehdy ještě s pískovým povrchem), dřevěný parket (ten jsme udržovali a opravovali) a staré zděné stánky v místě dnešního bistra (ty jsme opravili a užívali). Prvním, kdo nám z vedení města byl ochoten pomoci a zajistil nejen pravidelný finanční příspěvek města na akci, byl tehdejší místostarosta Václav Sobotka. Nicméně další zájem stále nebyl, přestože jsme městu větší účast nabízeli. A tak jsme si slavnosti pořádali jako „městské bez města“. To změnil až starosta Jan Střechovský s místostarostkou Janou Skácelovou. Nejenže se osobně angažovali, pomáhali a usnadňovali pořadatelům práci, ale dokázali ocenit naše dobrovolnické nasazení, aniž by nám do pořádání nějak zasahovali. Následující vedení města za starostování Jaroslava Klašky vycítilo možnost se, na tehdy už slušně vypracovaných slavnostech, „svézt“ a udělat si z nich reprezentativní výkladní skříň. A tak pod zástěrkou usnadnění práce hasičům bylo pořadatelství víceméně převzato městem. Z pohledu výše napsaného je to správně, ale způsob převzetí ve mně zanechává pachuť. Hasiči společně s Vrčkou slavnosti někam dotáhli a najednou se to městu zalíbilo. A přestože slavnosti hasiči vždy považovali za apolitickou akci, politici do nich politiku zatáhli. A to už nemluvím o finanční a hospodářské stránce věci. Ony totiž slavnosti nejsou žádnou výrazně ziskovou akcí. Těžko se celý ten kolotoč popisuje, ale věřte, že z výtěžku nikdo nemá osobní prospěch a investuje se většinou do oprav a obnovy krojů, které hasičský sbor vlastní a opečovává jako kus historie a kulturní poklad města.

Co vše jako jeden z organizátorů musíte zajistit a můžete nám říct, kdo se na organizaci podílí?

Je toho hodně. Pravda, za poslední roky toho díky krokům města výrazně ubylo a také to částečně už vnímám jako rutinu. Zařizování je celý dlouhý seznam. Mnoho věcí nedělám osobně, ale spíš dozoruji, zaštiťuji, kontroluji práci celého týmu, který se podílí. Nicméně namátkou: zajištění kapely, občerstvení pro pořadatele a stárky, zajištění vstupenek, zázemí – máme za ty roky mnoho vybavení na stavění máje, výzdobu parku a mnoho dalších drobností, koordinace dodavatelů – Sateso, pivovar atd. V podstatě cokoli je potřeba, všichni volají mně. Takže nejdůležitější je pro mě mít vždy nabitou baterii v telefonu J.

Samozřejmě je třeba poděkovat mnoha členům z našeho více než 70členného sboru, kteří se podílejí svou prací, starají se o kroje, pečují o Šlapanické právo (už máme malé i velké – svépomocí vyrobené) či poskytují své podnikatelské prostředky pro činnost sboru. To už se netýká jen slavností, ale celé bohaté činnosti hasičského sboru, která je jistě ve městě nepřehlédnutelná. Ale nemluvím jen o hasičích. Samozřejmě se na organizaci podílejí také stárci a několik příznivců a nadšenců, kteří oblékají a češou stárky, poskytují zázemí atd.

Je v něčem rozdíl mezi slavnostmi před dvacet lety a nyní?

Mohu mluvit pouze z pohledu pořadatele, jako klasický divák či návštěvník jsem je vlastně nezažil (pouze jako dítě). Jsou nesrovnatelné z hlediska vybavení a zázemí. Máme zánovní park s připravenou šachtou na máji, sety na sezení, vlastní stany, výčep a další vybavení. Tenkrát jsme každoročně ručně kopali jámu, skládali parket, naváželi stoly a židle z Bedřichovic atd. Rozdíl je i z organizačního pohledu, kdy jsme začínali z ničeho a s amatérským dobrovolnickým nadšením. Také stárkovská základna byla dříve převážně složená z hasičů, dnes je mezi stárky těžké najít někoho z řad sboru. Ve výčtu rozdílů by se dalo pokračovat dlouho.

Šlapanické slavnosti

Slavnosti chystáte ve svém volnu; máte odhad, kolik času jim musíte obětovat?

Tak to rozhodně nemám, protože můj čas není vyhrazený pouze na slavnosti, ale je rozmělněný mezi další akce, které pořádáme, a vůbec aktivity, které souvisejí s činností sboru. A hasiči jsou koníček, který mi zabírá prakticky veškerý „volný“ čas. Co je to vlastně volný čas?

Kromě Šlapanických slavností jste organizátorem i několika dalších akcí ve městě; kde k tomu všemu berete motivaci?

Špatně položená otázka. Já nejsem organizátorem. Tím je hasičský sbor a já jsem pouze jeho starostou, a tedy zřejmě nejviditelnější osobou (i prostorově J). Jsem týmový hráč a je mi ctí být součástí, z mého pohledu, skvěle fungujícího týmu jménem Hasičský sbor Šlapanice. A to se pak motivace hledá sama. A je nepopsatelná. Prostě nás to baví. Ono už slovní spojení „dobrovolný hasič“ v sobě nese něco, co vyjadřuje dobrý pocit z toho, že dělám něco pro druhé – a je jedno, jestli někomu zachráním život nebo ho třeba dobře pobavím. 

Co pro vás Šlapanické slavnosti znamenají?

Hlavně práci. Přiznám, že už to není ta srdeční záležitost jako dřív. Ale beru to jako povinnost k tradici a historii, možnost setkání rodáků a vůbec obyvatel města. I když dnes je těžké se zavděčit všem. Nabídka akcí je všude bohatá, lidé se často raději zavírají doma a nejvíc mě dokážou naštvat hlasy, že se ve Šlapanicích nic neděje. Ale to by bylo na samostatnou kapitolu.

Vzpomínáte na některý z uplynulých ročníků obzvlášť rád?

Nevím, jestli rád, ale v paměti mám zejména rok 1999, kdy hasičský sbor slavil 110 let své existence a pojali jsme to na tehdejší dobu poměrně velkolepě. Tehdy jsme my hasiči vymysleli „Kulturní léto“ a bylo těch akcí skutečně hodně. Byl jsem ještě student plný energie a zvládal zápřah jako starosta sboru, hlavní stárek a vlastně pořadatel celého toho kolotoče kolem. To šlo opět díky výborné partě, která prostě u hasičů ve Šlapanicích je, a věřím, že ještě dlouho zůstane.

 

kd.jpg

MOBILNÍ ROZHLAS

Informace o službě

NENECHTE SI UJÍT

26. srpen 2017 od 10.00 h
Ahoj léto 2017! více
27. srpen 2017
Farní pouť do Tuřan více
2. září 2017 od 20.00 h
Podzimní noc
3. září 2017
Obecní svátek Bedřichovice

MĚSTSKÁ KNIHOVNA

top_in_knihovna.jpg

ODKAZY

 Gymnázium a ZUŠ Šlapanice
esf.jpg
Certifikáty a oceněníFamily point
 Rod. pasy LOGO 2.jpg
Senior pas LOGO 2.jpg
HC Kometa BrnoPortál jižní Moravy
MoravaNapoleonska.jpg 
Celé Česko čte dětem
 
 

AKTUALITY NA EMAIL



 


Informace o použití

Čas poslední aktualizace: 21.08.2017 000 16:19       Oficiální stránky © 2011       webdesign: Origine

Verze Klasická | Mobilní