Pátek, 24. listopad 2017. Svátek má Emílie

Drobné stavební památky

Velikost textu

Plačící matkaPlačící matka je název pomníku šlapanickým padlým vojínům 1. světové války 1914–1918. Autorem je akademický sochař Joža Kubíček ze Slatiny v Orlických horách a je na něm vyryto 84 jmen. Jedno z nich bylo po létech vymazáno, protože onen nezvěstný vojín František Fiala se vrátil do staré vlasti po neuvěřitelných 42 letech spolu s manželkou a synem. Po celou tu dobu žil v SSSR. Ve válce 30 šlapanických mužů padlo, 11 bylo prohlášeno úředně za mrtvé, 8 za nezvěstné, následkem válečných útrap doma zemřelo 8 a v cizině 27 vojínů. Pomník byl postaven péčí Komitétu pro postavení pomníku občanům ze Šlapanic, padlým ve světové válce, v roce 1924, jehož předsedou byl ruský legionář Jan Duchaň. S první světovou válkou jsou také nerozlučně spjati legionáři. V ruských legiích byli 42, v italských 15 a ve francouzských 3 šlapaničtí občané.

Hrob napoleonských vojáků Hrob napoleonských vojáků byl postaven v 60. letech minulého století na místním hřbitově. V době bitvy tří císařů se v těchto místech hřbitov nenalézal, zbudován byl až v roce 1832. Pomník je opatřen charakteristickým „N“, letopočtem 2. XII. 1805 a také symbolickými dělovými koulemi. V polovině 19. století, kdy docházelo k zástavbě tzv. Krchůvku, na němž se nalézal společný hrob francouzských vojáků zemřelých v místním lazaretu, sem byly přeneseny jejich kosterní pozůstatky.

 


Socha rudoarmějceSocha rudoarmějce, jejímž autorem je místní rodák akademický sochař Stanislav Hanzl (roč. 1919), byla postavena v roce 1948, jako projev díků Rudé armádě, která 24. 4. 1945 osvobodila Šlapanice. Při osvobozovacích bojích padlo 94 rudoarmějců, 3 Rumuni a během náletů a bojů zemřelo 28 místních občanů.

 

 

 

žuráňŽuráň se nachází těsně na hranici katastru se sousední obcí Podolí. Na tomto místě měl svůj hlavní stan císař Napoleon Bonaparte. Je však mnohem starším pahorkem a nalézá se zde několik hrobů z různých období pravěku a mauzoleum s hrobkou langobardského velmože, snad samotného krále Wacha. První archeologický průzkum zde byl proveden v roce 1853, poslední pak 1948. Ten prováděl tehdy mladý archeolog, pozdější prof. Josef Poulík, rodák ze sousedních Jiříkovic. Památník s původně bronzovou deskovou mapou bojiště byl slavnostně odhalen v roce 1930.


Boží mukBoží mukaa vestavěná do zdi domu č. p. 139/6 v Jiříkovské ulici označovala starý hřbitov. Odtud lidový název této lokality „Krchůvek“. Byli zde také pochováni vojáci napoleonské armády, zemřelí ve zdejším lazaretu v roce 1805.



 

 

 

Kalvodův náhrobní pomníKalvodův náhrobní pomníkk je dílem akademického sochaře a Kalvodova přítele Rudolfa Březy, rodáka z nedalekého Podolí. Malíř-krajinář Mistr Alois Kalvoda si nechal rodinnou hrobku, místo posledního odpočinku, zbudovat ještě za svého života v roce 1929, podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse. Pomník dominuje nejstarší části hřbitova a v 90. letech minulého století byl na náklady města kompletně zrekonstruován.

 

 

Morový křížMorový kříž se nachází při silnici do Jiříkovic na křižovatce k areálu ZD Bonagro. Byl zbudován nákladem manželů Karla a Mariany Zemanových v roce 1855, jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

 

 

 

 

 Spirála životaSpirála života je název kašny, jež se nachází na Masarykově náměstí od roku 1999. Jejím autorem je akademický sochař Radim Wenzel a je vytvořena z barevné keramiky. Byla postavena nákladem firmy Tondach-Krytina Šlapanice.


Svatý Svatý FloriánFlorián v nice na fasádě mezi okny horního patra budovy Muzea Brněnska, Masarykovo náměstí č. p. 104/18, je barokní kamennou plastikou pocházející z doby barokizace interiérů této budovy z první poloviny 18. století.


 

 

 

 

Pískovcová reliéfní deska Pískovcová reliéfní deska se nachází v průčelí bývalé scholasterie, nad vchodem do staré fary, Masarykovo náměstí č. p. 103/20. Nese letopočet 1613 a datuje dobu výstavby této budovy. Jsou na ní tři znaky: olomouckého biskupství, kroměřížské kolegiální kapituly a Jana Berga z Bergu, jenž byl v době stavby olomouckým scholastikem.


 

 

Smírčí kámenSmírčí kámen v parčíku na křižovatce ulic Brněnské a Čechovy, na němž je vyryt kříž, měl podle ústního podání označovat popraviště, které se zde údajně za středověku nacházelo.


 

Smírčí kříž Smírčí kříž stojící vedle vchodu do budovy Muzea Brněnska na Masarykově náměstí stával původně na tzv. Hraničkách při brněnské silnici. Je na něm vyobrazen meč a nečitelné iniciály a k muzeu byl přenesen při rozšiřování silnice. Tyto kříže bývaly stavěny provinilcem, jako součást trestu, a pocházejí většinou ze 16. a 17. století.


 

 

NáhrobníkNáhrobník, který je zasazen do fasády vedle muzejních vrat na Masarykově náměstí, připomíná již zapomenutou tragédii v roce 1572, při níž zahynul Pavlíček, syn Málčin. Původně stával na starém hřbitově u kostela, až byl v roce 1967 zabudován na dnešní místo.


 

 

 

Svatý Jan Svatý Jan na Svatojanském náměstí stával původně na nedalekém mostě přes Říčku a připomínán je již v roce 1831, jedná se však o mnohem starší barokní plastiku, která byla později přesunuta doprostřed náměstí a po úpravě křižovatky v roce 2002 přemístěna před dům č. p. 127/17.

 

 

 

 

Svatý FloriánSvatý Florián stojící v parčíku pod kostelem je barokní plastikou světce, ochránce proti ohni. Byl sem přesunut po úpravě náměstí z tzv. Starého dvora a pochází z majetku bývalého paulánského kláštera, zrušeného v poslední třetině 18. století.

 

 

 

 

 

 


SSvatý Aloisvatý Alois, patron školních dítek, se několikrát stěhoval z místa na místo, až našel svůj post na křižovatce ulic Hřbitovní a Riegrovy, proti budově gymnázia. Školní mládeži byl věnován manžely Janem a Františkou Dušovými v roce 1886.

 

 

 

 

 

Sochu Nejsvětější TrojicSochu Nejsvětější Trojicee, která od roku 1883 stávala na křižovatce ulic Brněnské a Riegrovy, nechali zbudovat manželé Josef a Marie Fojtlovi. V polovině 70. let byla kvůli rekonstrukci křižovatky odstraněna a v roce 1998 se vrátila téměř na původní místo.

 

 

 

 

 

Svatý Tadeáš Svatý Tadeáš vévodí Masarykovu náměstí od nepaměti. Na tzv. postamentu je vročení 1819 a o rok později k němu přibyl kovový katr. Tato plastika je však mnohem staršího data a pochází z paulánského kláštera, zrušeného císařem Josefem II. v roce 1784.

 

 

 

 

Jana NepomuckéhoVedle kostelního schodiště stojí barokní plastika nejvýznamnějšího českého světce Jana Nepomuckého. Také tato pochází z bývalého paulánského kláštera. Některé další sochy z jeho majetku byly převezeny do Podolí a také do Brna na Křenovou ulici.

 

 

 

 

 

kamenný kříž Na druhé straně kostelního schodiště se nachází kamenný kříž s letopočtem 1750. Je jedním z nejstarších křížů na území našeho města.


 

 

 

 

 

Socha Panny Marie NanebevzatéSocha Panny Marie Nanebevzaté stojící na Masarykově náměstí je z roku 1884 a postavena byla nákladem manželů Jana a Marie Sekaninových. Jako jediná z místních plastik je kovovým odlitkem.

 

 

 

 

 

 

Kříž na křižovatce ulic Brněnské a Sušilovy Kříž na křižovatce ulic Brněnské a Sušilovy je podle mínění odborníků nejstarším tohoto druhu na území našeho města. Dávno zmizelá deska, kterou byl kdysi opatřen, nesla nápis „Vystavěno 1690, přestavěno 1949“. Tato drobná sakrální stavba je ale složena ze tří nesourodých součástí.

 

 

 

 

Hřbitov Hřbitov byl na kopci za městem zřízen v roce 1832 po epidemii cholery, kdy už starý hřbitov kolem kostela nepostačoval. Hlavní kříž, který se zde nachází, je z roku 1850, druhý, tzv. černý, je z roku 1915, kdy se hřbitov poprvé rozšiřoval. K dalšímu rozšiřování hřbitova došlo v 70. letech minulého století, kdy byla také postavena nová obřadní síň, a dále pak v letech devadesátých. Na hřbitově se nalézá také symbolický hrob umučených v době II. světové války. Nese jména 16 šlapanických občanů a v urně je uložena prsť ostatků z Mauthausenu, Osvětimi a Kounicových kolejí. Postaven byl v roce 1960. Rekonstrukce a přestavba nové obřadní síně byla dokončena v roce 2006.

 

Pomník francouzským lékařům Pomník francouzským lékařům byl slavnostně odhalen k 200. výročí bitvy u Slavkova v roce 2005. Jeho autorem je zdejší rodák, sochař Jaromír Blažek. Pomník se nachází na křižovatce ulic Brněnské a Riegrovy.

kd.jpg

MOBILNÍ ROZHLAS

Informace o službě

NENECHTE SI UJÍT

25. listopad 2017 od 20.00 h
Babské hody více
26. listopad 2017 od 16.00 h
Rozsvícení vánočního stromu více
30. listopad 2017 od 17.00 h
Rozsvícení vánočního stromu v Bedřichovicích více
30. listopad 2017 od 19.00 h
Minipárty, talk show Karla Šípa více

MĚSTSKÁ KNIHOVNA

top_in_knihovna.jpg

ODKAZY

 Gymnázium a ZUŠ Šlapanice
esf.jpg
Certifikáty a oceněníFamily point
 Rod. pasy LOGO 2.jpg
Senior pas LOGO 2.jpg
HC Kometa BrnoPortál jižní Moravy
MoravaNapoleonska.jpg 
Celé Česko čte dětem
 
 

AKTUALITY NA EMAIL



 


Informace o použití

Čas poslední aktualizace: 24.11.2017 000 13:40       Oficiální stránky © 2011       webdesign: Origine

Verze Klasická | Mobilní