Pátek, 24. listopad 2017. Svátek má Emílie

Zámek

Velikost textu

Zámek

zámek

Historie budovy sahá až k roku 1753, kdy se tehdejší vrchní správce zemí Moravy a Slezska Jindřich Kajetán Blümegen stal držitelem tzv. Schwanenfeldského dvora. Brzy po jeho koupi zde nechal vystavět jednopatrovou budovu v rokokovém stylu, kterou používal jako svoje venkovské sídlo. Některé další historické prameny však zmiňují, že dvůr byl zakoupen roku 1744 a že výstavba zámku byla zahájena roku 1750. Z obou údajů však vyplývá, že budova vznikla kolem druhé poloviny 18. století. Blümegenův guvernérský úřad sídlil v nedalekém Brně. Zámek ve Šlapanicích byl v té době přepychově zařízen a celoročně sem zajížděli Blümegenovi hosté. Také přilehlý park se mohl chlubit krásnými vzrostlými stromy a jemným střiženým trávníkem. V roce 1774, po guvernérově skonu, se zámek s přilehlými prostorami na čas stal majetkem zámeckého zahradníka. Ten jej ale brzy pro nedostatek financí prodal olomoucké kapitule a ta posléze v roce 1781 řádu paulánů, kteří si ze zámku zřídili klášter. Barnabité, jak se také jinak říkalo paulánům, vlastnili již od roku 1751 ve Šlapanicích tzv. Velecký dvůr, i když své sídlo měli na Vranově u Brna. Tento mnišský řád původně pocházel z Francie. Jakmile barnabité koupili zámek, hned se část z nich přestěhovala z Vranova do Šlapanic. Obyvatelé je začali přezdívat ,,bílí kněží“ podle jejich bílých hábitů a širokých bílých klobouků. Klášter však neměl dlouhého trvání a po třech letech, v roce 1784, byl zrušen císařem Josefem II. Pauláni se odstěhovali zpět na Vranov. V roce 1786 se stal vlastníkem Josef baron Ankermüller ze Slavkova. Dále budovu vlastnil od roku 1788 František Josef Noha, od roku 1792 vdova Josefa Nohová.

Roku 1793 se stává dalším majitelem (až do roku 1796) polský šlechtic baron František Bereczko. V roce 1797 byli dalšími vlastníky Jan Flessel a Arnošt Topolanský a po nich do roku 1807 říšský hrabě Seilern. Během bitvy u Slavkova v roce 1805 se objekt změnil na francouzský vojenský polní lazaret. Rokem 1807 se ze zámku spolu s přilehlými budovami stává textilní továrna Josefa Schmala. Tento Němec z Württemberska tuto budovu později prodá Karlu Schöllovi. Další majitelé byli společníci bratři August a Bedřich Schöllové, Kristián Memmert a Jan Reiff. To už zde ale rokem 1814 začíná historie První brněnské strojírny, podniku světoznámého jména. V zámecké budově byla zřízena roku 1819 slévárna a strojírna. Brzy se objevuje další společník – Jindřich Alexandr Luz. V té době továrna zaměstnávala asi 60 dělníků. Kromě textilních strojů se zde vyráběly i parní stroje tak dobré kvality, že jeden z těchto byl v provozu plných 62 let, do roku 1890. Strojírna během svého působení ve Šlapanicích postavila přes 20 parních strojů, což byl počet, který nevykazovala žádná jiná strojírna v rakouském císařství. Od roku 1836 se továrna stěhovala do Brna na Olomouckou ulici, kde sídlí dodnes.

Na čas se pak stal majitelem továrny opět Karel Schöll, jenž však brzy prodal celý areál továrníku Strakoschovi z Bučovic. Ten zde opět zavedl textilní výrobu a zničil, co se ještě zničit dalo. Z prvního poschodí nechal udělat dvě patra a zdevastoval kapli po paulánech i kamenickou výzdobu fasád. Zpustošený zámek a zahradu pak prodal továrníku Löwovi. Dalším majitelem byl Leopold Welner a roku 1880 se ujal zámku uměnímilovný poslední textilní podnikatel ve Šlapanicích Berthold Spitz. V jeho sbírce obrazů nechyběl dnes nezvěstný obraz Aloise Kalvody, zachycující vstupní bránu jeho továrny.

V roce 1898 se ve Spitzově továrně z finančních důvodů zastavila výroba. O rok později – v roce 1899 – koupila obec Šlapanice uvedený zámek s přilehlými budovami, přední zahradou a parkem. Kupní cena byla 47 000 korun rakouských a dalších 100 000 si vyžádaly nejrůznější opravy celého objektu. Zdivo, vazba i střecha byly ponechány v původní podobě.

Budova od té doby slouží školním účelům. Vyučování zde začalo po prázdninách v roce 1901. I když byly začátkem 50. let minulého století vyměněny podlahy, okna a střešní tašky, bylo nutno v posledních letech přistoupit ke generální rekonstrukci budovy, která byla ukončena v roce 1993 nákladem 22 miliónů Kč. V roce 1909 zde vznikla chlapecká měšťanská škola, později smíšená, v roce 1947 začala působit i hudební škola a od roku 1993 je zřízeno gymnázium. Sídlí zde i základní umělecká škola. Podkroví, bývalá půda, bylo před několika lety rekonstruováno a nyní slouží jako baletní sál, jazykové učebny a učebny ZUŠ.

Školní pavilón „Děvín“, v němž sídlila Mateřská škola Hvězdička do doby, než se přestěhovala do nových prostor na Masarykově náměstí, a v němž jsou dnes odborné učebny gymnázia, postavila obec z výtěžku dražby restaurace Radnice, kterou koupil její dosavadní nájemce Alois Hrabálek za 183 300 Kč a hotově zaplatil 148 200 Kč. „Děvín“ byl slavnostně otevřen 28. října 1933.

Děvín se nedávno dočkal rekonstrukce oken, má novou fasádu a od léta 2005 sedlovou střechu.

Více na g.slapanice.cz.

kd.jpg

MOBILNÍ ROZHLAS

Informace o službě

NENECHTE SI UJÍT

25. listopad 2017 od 20.00 h
Babské hody více
26. listopad 2017 od 16.00 h
Rozsvícení vánočního stromu více
30. listopad 2017 od 17.00 h
Rozsvícení vánočního stromu v Bedřichovicích více
30. listopad 2017 od 19.00 h
Minipárty, talk show Karla Šípa více

MĚSTSKÁ KNIHOVNA

top_in_knihovna.jpg

ODKAZY

 Gymnázium a ZUŠ Šlapanice
esf.jpg
Certifikáty a oceněníFamily point
 Rod. pasy LOGO 2.jpg
Senior pas LOGO 2.jpg
HC Kometa BrnoPortál jižní Moravy
MoravaNapoleonska.jpg 
Celé Česko čte dětem
 
 

AKTUALITY NA EMAIL



 


Informace o použití

Čas poslední aktualizace: 24.11.2017 000 13:40       Oficiální stránky © 2011       webdesign: Origine

Verze Klasická | Mobilní