Honební společenstvo, trochu s rozpaky

01. 04. 2017 /

Především je asi potřeba vysvětlit, co to je za společenstvo. Po roce 1989 se společně s jinými změnami změnil i postoj k soukromému vlastnictví a s tím samozřejmě i respektování vlastníků půdy. Vlastníci půdy se mohli rozhodnout, jak s ní naloží, zda ji pronajmou a komu, nebo zda na ní budou sami hospodařit. Po pár letech se většina vlastníků rozhodla pronajmout pozemky větším zemědělským subjektům.

Ale pozor, ještě se zde musel vyřešit problém s pronájmem pozemků pro výkon myslivosti. Určitě to není jen nějaký pozůstatek feudální společnosti, kdy je držení půdy spojené s právem lovu, ale veškeré tyto vztahy jsou pevně zakotveny v zákonech naší republiky. Právě na základě těchto zákonů se vlastníci půdy spojují v HONEBNÍCH SPOLEČENSTVECH, která potom na základě rozhodnutí valné hromady pronajmou všechny pozemky společenstva, označované jako honitba, některému mysliveckému spolku, který bude tuto honitbu myslivecky obhospodařovat v souladu s platnými zákony. Myslivci samozřejmě musí uhradit nájem vlastníkům právě přes toto honební společenstvo.

Bohužel v poslední době se nedaří udržet stavy drobné zvěře na stálé úrovni. Ne, určitě tento stav není důsledek nadměrného lovu. Každý plán lovu schvaluje právě honební společenstvo na základě jarního sčítání zvěře, které je objektivní a zúčastňují se ho i zástupci honebního společenstva. Stavy drobné zvěře prostě klesají. Důvodů je celá řada:

  • narůstající predační tlak – stále více pernatých a srstnatých dravců
  • zemědělská výroba – rychlejší stroje s větším záběrem
  • pytláctví – které se poslední dobou opět rozmáhá
  • rušení zvěře na polích – stále více lidí si s tím nedělá problémy, zejména při venčení psů mimo cesty, kdy často vidíme, že psi jsou daleko od svých pánů, mimo jejich vliv.

Právě posledně jmenovaný jev se v poslední době dost přehlíží. Řadě lidí vůbec nevadí, že pozemky někomu patří, že někdo na nich hospodaří a je zde také subjekt, který si je za nájemné pronajímá, aby se stejně jako všude jinde myslivecky využívaly. Nikdy nechodilo po polích tolik lidí, jako je tomu v současné době. V době před rokem 1989 se takové chování objevovalo jen výjimečně, proto je zarážející, že pro někoho svoboda znamená neohlížet se na vlastnická práva ostatních. Možná si také někteří lidé, kteří pořídí bydlení v našem městě, myslí, že k tomu patří i okolní pole pro výběh jejich čtyřnohých miláčků. Zatímco ostatní zákony se dodržují nebo by se měly dodržovat, zde se tváříme, jako by nebylo žádné zákonné omezení volného pohybu psů.

Vedení honebního společenstva je tímto chozením po polích a volného vypouštění psů do jejich honitby znepokojeno, neboť tím se snižuje také hodnota honitby. Stejně jako i dalšími podivnými aktivitami některých závodníků v terénních autech a na motorkách, kteří si pletou pole se závodním areálem. Všechny tyto negativní činnosti ruší zvěř, která potom nezakládá hnízda nebo, i když je založí, tak je potom opouští. V zimě je zase zvěř oslabena mrazem, a když utíká před psy, tak se zahřeje, v mnoha případech dostává zápal plic a potom uhyne.

Honební společenstvo se bude muset zabývat možnostmi, jak předejít těmto negativním jevům v naší honitbě, aby mohli jejich členové dostávat dohodnutý nájem. Je podivné, že v zemích na západ od naší republiky lidé respektují vlastnická práva a nemají tam s tímto jevem problém.

Vedení Honebního společenstva ve Šlapanicích