Šlapanická švestka žije

01. 04. 2017 /

Motivován výzvou v ŠZ 5/2016 ohledně pátrání po starých odrůdách ovocných stromů doplňuji tuto vlastním textem: švestka s přívlastkem Barošova se nachází i v naší zahradě, ale delší dobu jsem netušil, že je to ona odrůda, až mi to potvrdil soused.

Jsem majitelem domu a zahrady od r. 1976 a už tehdy jsem tomu stromu dával 10–15 let, než bude muset být skácen. Toho názoru byli i tehdejší sousedé, neboť košatá koruna přesahovala do obou sousedních zahrad, a také se obávali pádu větví při vichřici. A navíc mne šokovala sousedka informací, že když se počátkem 60. let přivdala vedle, měla už švestka tu rozlohu, jakou má dodnes. Už nevím, kdo mi říkal, že zřejmě přežila 2. světovou válku. Úplně na konci zahrady se nachází druhá, která už prakticky více let nerodí a jejíž plody byly vždy o poznání větší.

Strom na snímku z loňského dubna stojí dodnes a s vděčností vzpomínám, kolik metráků voňavých plodů jsme odvozili do sběren (Skřepkův mlýn – Čechova), kolik bylo zavařeno, uvařeno povidel a samozřejmě vypáleno slivovice. Roku 1996 pálil z mých stromů kromě mne i jeden zdejší občan. Pálenku jsem i prodával, jak sousedům, tak známým a příbuzným i spolupracovníkům. Z roku 1996 ještě „kapka“ za vitrínou zůstala. Nebýt prodeje, dodnes bych to množství nevypil, proto jsem dvakrát nabídl kvas i jednomu knězi z Brna, a ten si před deseti roky vzal rouby, a tak Barošova odrůda se má k životu i v brněnských Černovicích. Ovšem asi tak zhruba jedenkrát za tři roky byla téměř bez ovoce. To se někdy ani nezavařovalo, švestky se snědly čerstvé a sousedi si vzali na koláčky. Loni byla menší úroda, ale napadli ji špačci. Přesto jsem spadané sbíral až do listopadu. V zimě z ní padají ořechy, které přinesli havrani a nepodařilo se jim je rozlousknout.

Rozhlížím-li se od hřbitova, je koruna jednou z menších dominant (blesk ji snad nezasáhne). Začala však postupně usychat a 20–30 procent větví muselo být odřezáno. Také jsem si myslel, že zůstávám už posledním vlastníkem, ale na výzvu v ŠZ se přihlásili ještě jiní. A tak je šance, že se odebrané odnože ujmou v okolí města a tradiční ovoce, odolné proti šarce, bude připomínat píli a zaujetí šlapanických pěstitelů.

Petr Bílek