Strážcové pořádku

1. 4. 2017 / Policie a hasiči

Dubnové číslo Šlapanického zpravodaje (pozn. 02/2017) je zaměřeno na bezpečnost, a tak se poohlédněme, jak bylo postaráno o bezpečnost občanů a majetku v dobách minulých.

Za pořádek v obci býval zodpovědný rychtář, kterého si dosazovala vrchnost. Ručil za dodržování povinností a příkazů, vybírání daní a na starosti měl také nižší soudnictví. K ruce měl alespoň dva biřice a také ponocného. Úřad rychtáře bylo možné od vrchnosti i koupit, a tak v letech 1748–1848 jej zastával rod Zemanů, který získal dědičnou rychtu na 100 roků za 400 zlatých. Kromě rychtáře v obci působil také purkmistr a primátor a u nás se dochovalo z let 1605–1848 na 130 jmen těchto osob. Musíme si ale uvědomit, že tehdejší Šlapanice byly rozděleny v průběhu staletí na několik dílů a na každém díle tuto funkci zastával někdo jiný. Ze jmen, která se do dnešních dnů ve Šlapanicích vyskytují, jsou to např: Balon, Božek, Burian, Duchaň, Drápal, Fojtl, Hanzl, Horák, Horáček, Hrabálek, Hrdlička, Charvát, Kepák, Konečný, Krčma, Macháček, Merhout, Plotěný, Pohorský, Pokorný, Sýkora, Šmídek nebo Topinka, ovšem rodová spojitost dnešních nositelů těchto jmen není u všech prokaza- telná. Rychtáři, purkmistři a primátoři zanikli zrušením roboty v roce 1848 a všechny části Šlapanic splynuly v jednu obec v čele s voleným, nikoliv už vrchností dosazeným starostou. Tím prvním byl v roce 1850 rolník Josef Zeman a vyjma let 1945–1989, kdy se tento úřad přejmenoval na předsedu národního výboru, funguje starostenský úřad dodnes.

Tehdy podléhali ponocní, obecní poslové, polní hlídači (hotaři) a obecní strážníci rychtáři, později starostovi a ti posledně jmenovaní mu vlastně podléhají i dnes. Mezi lety 1800–1900 zastávali úřad ponocného-hlásného: Lukáš Praštický, Jan Rožek, Mikuláš Klimeš, Mikuláš Kiowský, Ignác Sýkora, Antonín Macháček, Josef Pokorný, František Balon a Vincenc Košina. K obecním poslům patřil František Pospíšil, Mikuláš Klimeš, Josef Valný, který tuto funkci zastával 55 roků, Rudolf Večeřa a posledním byl v roce 1914 František Macháček. K polním hlídačům patřili v letech 1800– 1850 Anton Šebela, který měl na starosti Líchy, po něm pak Anto- nín Macháček a Martin Poledňák. Jako hlídač vinic je v roce 1822 připomínán František Božek a nebyla to jistě práce lehká, neboť údaj z roku 1848, po sjednocení v jednu obec, uvádí 38 a 1/8 měřice vinic (1 měřice = 1 918 m2). Kdy byl u nás zaveden úřad obecní- ho policajta, není doloženo. Poprvé jsou v roce 1832 uváděni Pavel Weithoffer a Cyril Tůma. Po nich pak Jan Šmídek, Mates Zeman, Antonín Kolomazník a František Findeis. V letech 1888–1908 byl obecním strážníkem Josef Merhout. V době první republiky zastávali posty obecních strážníků Vladimír Horký, Josef Jirátko, Rudolf Merhout, Alois Šimčík, František Tenk nebo Josef Kutálek, který do roku 1934 vybubnovával také zprávy obecního úřadu. Nikdy nechyběli u výročních trhů, hodech, ostatcích, průvodech a obecních voleb. Posty obecních strážníků zanikly po 2. světové válce a k jejich obnově došlo až po sametové revoluci. Ve Šlapanicích byla Městská policie znovu zřízena v roce 1992.

U nás, stejně jako v jiných větších obcích rakousko-uherské monarchie byly od druhé poloviny 19. století zřizovány četnické sta- nice. „Četnictvo jest ustanoveno, aby určovalo veřejný pořádek, pokoj a veřejnou bezpečnost; k záležitostem místní policie má četnictvo jen dohlížeti a obcím býti nápomocno“, praví se v zákoně z roku 1894. Šlapanice spolu s okolními obcemi spadaly po založení četnické stanice v Líšni v roce 1872 do jejího obvodu. 1. října 1885 byla ve Šlapanicích zřízena pobočka četnické stanice v Líšni a třikrát týdně sem docházel závodčí František Haupt, aby zkontroloval dění v obci a okolí. K dispozici měl jednu místnost v domku na Kalvodově č. 8/246. Po dvou letech se stanice přestěhovala na Brněnskou č. 14/31 a po dalších dvou letech na Čechovu 25/383-4. V témže roce k 1. 1. 1889 byl závodčí Haupt jmenován strážmistrem a pověřen trvalým výkonem služby ve Šlapanicích. Posilou mu byl závodčí Ludvík Bubeník.

V roce 1898 měla stanice již tři muže, stala se nezávislou na Líšni a v roce 1903 byl do Šlapanic ustanoven vrchní strážmistr Jan Komon. Zemřel za nevyjasně- ných okolností po napadení neznámými pachateli v roce 1917 a na jeho místo nastoupil Alois Ježek. V roce 1918 složila většina strážníků slib nové republice a zůstala nadále ve služebním poměru. Do jejich řad ale začali nově nastupovat především legionáři a vojíni z bojišť světové války. V roce 1922 se strážnice opět rozrostla. Čítala vrchního strážníka a tři strážníky. Do jejich působnosti spadaly kromě Šlapanic rovněž Bedřichovice, Podolí a Jiříkovice. Právě z oněch let se dochova- lo několik písemných záznamů. Pro představu jak tehdy vypadal záznam z četnické stanice: „č. j. 713 H... Alois ze Šlapanic, jízda drahou bez jízdenky. Okresnímu trestnímu soudu v Brně. Ve Šlapanicích dne 30. června 1921. RODOPIS: Alois H... nar. 4. 4. 1897 ve Šlapanicích, tamtéž příslušný, bytem ve Šlapanicích..., byl vícekrát trestán, řím. katol., svobodný, zedník, umí číst a psát, bezmajetný, rodiče se jmenují František a Klára H......Udal vrchní strážmistr Alois Ježek dle udání. DĚJ ČINU: Dle přiloženého přípisu udal na zdejší stanici přednosta Emerich Dočekal, bytem ve Šlapanicích na nádraží, že dne 26. června 1921 byl shora jmenovaný Alois H... při jízdě osobního vlaku č. 719 z Brna do Šlapanic, průvodčím vlaku Ja- nem Moukou, bytem v Brně, Nadační ul. č. 6, bez jízdenky přistižen a že tímto poškodil správu státní dráhy o obnos 2 Kč. Za tento pře- stupek byla shora jmenovanému přednostou stanice Emerichem Dočekalem pokuta v obnosu 10 Kč uložena, kterou se H... zdráhal vy-platiti a vyjádřil se vůči přednostovi, že ho může dáti na Cejl, že mu tam nic neudělají. Alois H..., který se podobných přestupků již více dopustil, byl ve věci tázán, udal, že neměl čas jízdenku v Černovicích, kde do vlaku sedal, si koupiti, a proto jel bez jízdenky.“

Zdejší četníci ale i kromě takových z dnešního pohledu úsměvných deliktů řešili mnohem závažnější případy, jak o tom na svých stránkách infor-moval brněnský deník DEN během měsíců dubna a května 1924. „...29. dubna byla ve svém bytě zavražděna a oloupena obchodnice smíšeným zbožím Ant. Kalvodová...vrah se zmocnil asi 4.000 Kč. Četnictvo zahájilo rozsáhlé pátrání všemi směry, aby se zmocnilo zlosyna . Jako podezřelý byl zatčen 18. let ý mladík R. P. ze Šlapanic“. Další dny noviny psaly: „... kromě R. P. byl ještě zatčen J. S., obviněný ze spoluviny. Vrah nepřiznal se k činu ani v umrlčí komoře zem- ské nemocnice, před mrtvolou své oběti. Chvěl se sice po celém těle, ale neustal v zarytém zapírání přes to, že nálezem peněz na půdě domku svého otce a kladiva, jež bylo za humny nalezeno, a patří otci podezřelého, jest usvědčen.“ Dalším vyšetřováním vyšlo najevo „... jak uvedl J. S. před několika svědky, R. P. vraždu neprovedl sám, ný- brž Kalvodovou omráčil jen jednou ranou a jeho komplic v modré haleně ji kladivem utloukl. Proto také R. P. nebyl potřísněn krví. Státní návladnictví nepochybně zavede v této věci pátrání, neboť J. S. byl již čtyři léta v žaláři pro loupež a je pod policejním dozorem.“ Celý případ vraždy tehdy vyšetřoval policejní komisař Hromádka z Brna. V roce 1943 vystřídal Ježka na postu vrchního strážníka Čeněk Lhotský, který však s celou rodinou zahynul při leteckém náletu na Šlapanice 16. 4. 1945. K četnické stanici během první republiky, v době protektorátu a těsně po válce patřili také Josef Zejda, František Fuksa, Josef Mičík, František Bláha, Václav Patera, Václav Vacík, Rudolf Král, Antonín Zadražil, Jaroslav Cmerek, Josef Malý, Jan Zvešper a mnozí další.

V roce 1945 byl u nás, stejně jako v celé republice utvořen Sbor národní bezpečnosti. Okrsek Šlapanice, od roku 1952 obvod- ní oddělení Veřejné bezpečnosti, mělo šest mužů a k původním čtyřem obcím přibyly ještě Kobylnice a Ponětovice. Po deseti letech byl správní obvod rozšířen na 17 obcí a služebna Veřejné bezpečnosti sídlila nejprve v Nádražní 7/1178 pak až do 80. let minulého století ve dvorním traktu Městského národního výboru a poté byla přemístěna do Pozořic. V padesátých až osmdesátých letech se na služebně vystřídali desítky mužů, např.: Gregor, Martof, Kuchta, Tesař, Procházka, Pitucha, Michálek, Konečný, Heinz a mnozí další. K prvnímu březnu 1993 se obvodní oddělení Policie České republiky vrátilo zpět do našeho města do nově zrekonstruované budovy na Masarykově náměstí 13/99.

Josef Kopecký