A přece byl tucet smeten!

28. 05. 2024 / Ostatní

„Na Konopišti je deset černých práporů.” „Má jich tam být dvanáct,” řekl Švejk, když se napil. „Proč myslíte dvanáct?” otázal se Bretschneider. „Aby to šlo do počtu, do tuctu, to se dá lepší počítat a na tucty to vždycky přijde lacinějc,” odpověděl Švejk.

Tolik z klasické literatury. Tucet je, jak nám Švejk připomněl, dvanáct, poněkud archaicky, řekněme. Kopa je 60, veletucet 144 a téměř zapomenutý mandel 15. Kopuletý je šedesátiletý. Ale význam těchto slov se postupem času rozvolňuje: kopa se dá použít ve významu hodně, kopuletý může být jen letitý.

Naše číselná soustava je desítková. Jsou ale vášniví zastánci soustavy dvanáctkové: říkají si duodecimalisté nebo dozenalisté (dozen je tucet anglicky). Prosazují, více či méně urputně, aby se místo zažité soustavy desítkové používala dvanáctková a mají pravdu v tom, že kdybychom na dvanáctkovou soustavu přešli, bylo by to výhodné z hlediska počítání – to by bylo o dost snadnější! Zato ten přechod by byl nepochybně zapeklitý...

Za snadnějším počítáním v soustavě dvanáctkové stojí skutečnost, že 12 má čtyři vlastní dělitele 2, 3, 4 a 6, zatímco 10 jen dva: 2, 5. Pro desítku a jedenáctku by se v dvanáctkové soustavě použily dva nové znaky: navrhuje se obrácená dvojka a obrácená trojka. A dvanáct už by se psalo dvouciferně, 10.

Duodecimalisté mají své časopisy a v nich i básně. Vyberme třeba limerik, hravý poetický útvar o pěti verších s rýmovou strukturou a-a-b-b-a. Byl otištěn v časopise Duodecimal Bulletin 1/2015.

Limerick

A base boasting reason and rhyme,

Sported factors full four at a time.

“Why the fourth and the third?”

“’Cause just three is absurd;

And only two, sir, is a crime.”

 

Velmi nesměle jsem se pokusil o volný překlad.

Limerik

Ten základ má důvod i rým,

Dělitel čtverý – ó, to není šprým.

„A nač je čtvrtý se třetím?”

„Jen tři jsou blázna ujetím;

A dva jen, pane, činem zlým.”

Při použití dvanáctkové soustavy bychom současný rok zapisovali číslem 1208 a hned bychom jako lidstvo omládli…

Pro vyjadřování kvantity se slova jako tucet či kopa používají už vzácně. Pokud se použijí, musíme respektovat, že mají svůj rod. V novinovém titulku „Kopa vajec sežrána kunou“ pozorujeme rod ženský (a samozřejmě pranic nezáleží na tom, zda kuna spořádala přesně 60 vajec nebo zda bylo slovo kopa užito volně ve smyslu hodně). A ještě jeden příklad – jako když tomu s kunou z oka vypadne: „Tucet Šlapaňáků smeten mistrem“ –  tak autor nazval svůj příspěvek do Šlapanického zpravodaje o šachové simultánce. A byl udiven, když ho viděl pozměněný: redakční šotkyně za noci přikoulela písmenko o a usadila jej za n. Tak abychom naším tiskem nekazili mládež: správně je smeten.

Miroslav Kureš