Šlapanice městem už 60 let

15. 10. 2025 /

Prvního ledna letošního roku uplynulo již 60 let od chvíle, kdy byl Šlapanicím udělen statut města. V kronice o tom nalezneme tento zápis: „ONV Brno-venkov, odbor organizační a pro vnitřní věci, sdělil dne 9. listopadu 1964 zn. vnitř. 1964/11: Rada JM KNV v Brně na své schůzi konané dne 20. října 1964 vyslovila souhlas s označením NV ve Šlapanicích jako městský národní výbor. Vyrozumění o tom bylo uveřejněno ve Zpravodaji ONV.“

Šlapanice se tak zařadily za Tišnovem, Ivančicemi, Rosicemi, Židlochovicemi a Oslavany jako šesté město v okrese Brno-venkov. O toto místo se dělily spolu se Zbýšovem u Rosic. Pojďme ale nahlédnout do více než šedesátileté historie, co tomuto kroku předcházelo.

Jedním z předpokladů bylo dosažení počtu obyvatel 5000 osob. To se Šlapanicím podařilo již na začátku 60. let a v roce 1965 žilo ve městě 5077 trvale přihlášených osob ve 1330 domech. Dále bylo nutné poskytnout obyvatelům dobrou občanskou vybavenost. Ta nemohla vzniknout ze dne na den a o její rozvoj se staral tehdejší MNV, v jehož čele stál již třetí volební období předseda Jan Staněk. Prvním důležitým krokem bylo v roce 1954 zavedení trolejbusového spojení a následné rozšíření silnice spojující Šlapanice se sousední Slatinou. V letech 1955–58 bylo postaveno 13 novostaveb a v roce 1959 založeno stavební bytové družstvo.

V letech 1957–59 bylo založeno místní hospodářství, do něhož se začlenili zedníci, natěrači, pokrývači, stolaři, tesaři, zámečníci a opraváři elektrospotřebičů. Později k nim přibyli také holiči a kadeřníci. V roce 1959 byly provedeny rozsáhlé úpravy v parku na Riegrově ulici, neboť se tam toho roku konaly Okresní mírové dožínky. Téhož roku byla zřízena první samoobsluha na Čechově ulici, známá starší generaci jako „Spolek“.

V roce 1960 byl postaven nový most přes Říčku u orlovny. Dodnes jej připomíná po levé straně část zábradlí, zatímco vodní tok již teče jiným korytem. Začala také adaptace bývalé stodoly ve dvorním traktu MNV na novou hasičskou zbrojnici. Na Pionýrské, nyní Štefanikově ulici, vyrostly dva bytové domy, později k nim přibyl třetí a tato původně slepá ulice byla propojena s ulicí Nádražní. V roce 1961 proběhla nařízená výměna fary za zdravotní středisko a posléze v adaptované budově nalezla prostory lékárna a obvodní i zubní lékaři. Po dostavbách ve dvorním traktu zde bylo v roce 1964 otevřeno dětské středisko a sídlili zde také odborní lékaři. Od roku 1962 přibyla i stálá noční a nedělní zdravotní pohotovost.

Na přelomu let 1961–62 se ve Šlapanicích rozsvítily první neonové nápisy, a to nad restauracemi U Fialů, na Radnici, cukrárně, Narpě, Tepu a potravinách na Čechově ulici. Téhož roku byla na Nádražní ulici otevřena druhá mateřská škola a zaveden rozhlas po drátě. V roce 1963 se k němu připojilo 65 domácností, rádiových koncesionářů bylo 2016 a televizních 1052. Automobil v tom roce vlastnilo 164 osob. Místní lidová knihovna, která se toho roku přestěhovala do nově upravených prostor orlovny, čítala 6056 svazků a navštěvovalo ji 451 čtenářů. Otevřena byla také druhá samoobsluha na Husově ulici.

V roce 1964 byla zahájena plynofikace, na poslední cestu vyjel pohřební vůz tažený koňmi a vyměněn byl za automobil, zadaptována byla správní budova komunálních služeb na Čechově ulici a ukončena výroba dehtových lepenek a linolea v Dehtochemě. V červnu toho roku bylo ve Šlapanicích zřízeno Obvodní oddělení VB o síle devíti mužů.

Je paradoxem, že předseda Staněk se udělení statutu města ve své funkci nedočkal. V červenci toho roku byl z funkce odvolán na základě křivých a nepodložených obvinění a živil se jako prodavač Brněnského večerníku. Když orgány pověřené vyšetřováním žádná pochybení nezjistili, bylo Staňkovi nabídnuto místo okresního matrikáře na ONV Brno-venkov, kde zůstal až do odchodu do důchodu. Na místě předsedy MNV ve Šlapanicích jej vystřídal Jan Locker, který zde doposud zastával funkci tajemníka, ale v květnu následujícího roku byl nucen z osobních důvodů na svoji funkci rezignovat. Podle pamětníků bylo Staňkovi nabídnuto, aby se na uvolněný post vrátil, ale ten po neblahých zkušenostech odmítl. Novým předsedou MNV se stal Rostislav Nohel a tuto funkci zastával jedenáct let.

A jak probíhal první rok města Šlapanice, rok 1965?

Na náměstí byl zbořen vysunutý dům, bývalý Paulíkův obchod, provedena byla nástavba bývalého Janíčkova hostince, v té době správní budovy JZD, na Brněnské ulici vyrostl další bytový dům, na hřbitově zřízen pomník francouzským vojínům, místní muzeum bylo zprofesionalizováno. Brněnské papírny převzaly n. p. Dehtochemu, bývalá mlýnská zahrada otevřena a vznikly zde parkové úpravy s průchodem od kostela Na Poříčí. V nové hasičské zbrojnici se konala první schůze sboru a začátkem tohoto roku bylo evidováno již 135 plynoměrů, jejichž počet vzrostl do konce roku o 80. Bývalý komunální podnik přejmenován na Služby města Šlapanic. Byla také vydána první nová městská vyhláška O udržování čistoty a pořádku v městě Šlapanicích. Toho roku Šlapanice získaly titul „Vzorné město Jihomoravského kraje".

A život šel dál, všední dny se střídaly s těmi svátečními, úspěchy s neúspěchy, jedni byli spokojení a jiní zase nespokojení, prostě tak jak to v životě lidském bylo, je a bude. Za šedesát roků vyrostly tři nové generace a Šlapanice se v mnoha ohledech proměnily k nepoznání.

Josef Kopecký