Obnova Bedřichovického kroje - návrat k paměti a příběhům

19. 8. 2026 / Kultura, Historie

V posledních letech můžeme na mnoha místech sledovat rostoucí zájem o místní tradice, lidovou kulturu a obnovu historických oděvů. Také na východním Brněnsku se stále častěji objevují iniciativy, které usilují o poznání podoby slavnostního oděvu našich předků. 

Projekt obnovy slavnostního lidového oděvu v Bedřichovicích vzniká z úcty k místu, jeho historii, a především k lidem, kteří zde po generace vytvářeli každodenní život obce. Vychází z přesvědčení, že kulturní dědictví často tvoří drobné předměty každodennosti – oblečení, výšivka, fotografie, rodinné vzpomínky či vyprávění pamětníků.

Oblast Šlapanic a okolních obcí leží v bezprostřední blízkosti města Brna. Přesto si uchovala výjimečnou kontinuitu v zachování památky místního kroje.

Naši předkové nevnímali kroj jako kostým určený pro slavnostní vystoupení. Byl přirozenou součástí života a odrážel věk, rodinný stav i společenské postavení svého nositele. Jinak se oblékala svobodná dívka či svobodný muž, jinak nevěsta či ženich, selka, hospodář, vdova či vdovec. Kroj doprovázel člověka při nejvýznamnějších životních okamžicích – svatbách, poutích, hodech, procesích, prvním svatém přijímání i dalších církevních, rodinných i obecních slavnostech.

Každá součást oděvu měla svůj význam. Byl nejen projevem krásy, ale především výrazem úcty ke slavnostní chvíli a ke společenství, jehož byli lidé součástí. Ve farnosti Šlapanice, kam roky přísluší také Bedřichovice, byl slavnostní oděv taktéž po staletí běžnou součástí náboženského života.

Projekt, který má za cíl obnovu bedřichovického kroje, představuje návrh slavnostního oděvu pro svobodnou ženu a svobodného muže. Jeho podoba vzniká na základě dochovaných fotografií, nalezených oděvních součástí, archivních pramenů i vzpomínek pamětnic a pamětníků. Cílem není vytvořit idealizovanou podobu kroje, ale zachytit oděv, jaký skutečně patřil k životu Bedřichovic.

Při průzkumu byly využity poznatky o textilní kultuře širšího šlapanického okolí. Na velké řadě dochovaných zástěr z těchto míst včetně Bedřichovic se objevují ornamenty vycházející z tištěných předloh, jež se vytvářely za pomoci tiskátek na textil. Jednalo se o rozšířenou techniku, jejímž cílem bylo vytvořit jedinečnou výzdobu, která bude originalitou hovět každé nositelce zástěry, spodničky či rukávců. Vzory a kombinace, které nalézáme, jsou tedy nesčetné.

Velkou hodnotou projektu je skutečnost, že nevzniká pouze studiem archivů. Stejně důležitou roli hrají lidé, kteří otevřeli své sbírky fotografií, zapůjčili dochované součásti kroje nebo se podělili o vzpomínky předávané po generace. Každý obrázek, dochovaný šátek, výšivka nebo vyprávění představuje střípek společné paměti. Tato práce je také příležitostí k setkávání. Právě z těchto drobných setkání vyrůstá důvěra člověka v místo, kde žije, důvěra v druhé lidi i vědomí společných kořenů.

Velmi si vážíme podpory vedení města Šlapanice, paní starostky, členů Osadního výboru Bedřichovice i stárků a stárek z Bedřichovic a okolních obcí. Práce vzniká s jejich přispěním a rovněž velkým dílem díky úsilí a ochotě místních dobrovolníků.

Projekt se uskutečňuje také ve spolupráci s odbornými pracovnicemi Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a dalšími společenstvími i jednotlivci, kteří se zabývají dějinami, místopisem, folklorní činností či obnovou a udržováním lidového oděvu v okolí. Velmi cenná je ochota a otevřenost Muzea Brněnska ve Šlapanicích, jehož sbírky jsou důležitým místním zdrojem poznání. Významným přínosem je také osobní a profesní vklad paní Yvety Petráskové z Bořetic, která se v oblasti obnov krojů na jižní Moravě i Brněnsku pohybuje nejméně dvacet let a která je autorkou skici, jež vychází z dochovaných historických podkladů a představuje první vizuální podobu připravované obnovy. Tato kresba je umístěna v interiéru kulturního domu Bedřichovice.

Nemalé díky patří panu Josefu Kopeckému, jehož cenné rady a nasměrování byly naprosto určujícím podkladem při zahájení prací, bez nichž by bylo více než těžké vůbec začít.

Vedle každodenních praktických potřeb existují hodnoty, které nelze změřit ani vyčíslit – kulturní paměť, sousedská sounáležitost, vzájemná důvěra a úcta k práci předchozích generací. Právě ty dávají obci charakter. Pro mnohé obyvatele nenápadný, ale přesto jedinečný.

Představení další etapy projektu a jeho veřejná prezentace jsou plánovány v průběhu příštího roku. Věříme, že obnova slavnostního lidového oděvu nebude jen připomínkou minulosti, ale stane se inspirací pro současnost i budoucnost. Neboť tradice nežije jen v muzeích – žije především v lidech, kteří ji poznávají, sdílejí a předávají dál.

Radomíra Bednářová

Text vznikl pod odborným dohledem paní PhDr. Lenky Novákové z Etnografického ústavu MZM.